Kalendář událostí
září 2017
Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
Žádné události
Organizujeme
Členové : 26
Obsah : 27
Počet zobrazení článků : 47387

Kočování

Je známo, že se včelami kočovalo již ve starém Egyptě, když se převážely včely po řece Nilu za snůškou . Podle ponoru loďky  se sledovaly snůškové přírůstky. Obecně rozumíme termínem kočování se včelstvy jejich přesun (různými způsoby) za účelem využití snůšky na další lokalitě. Včelstva se převážela například na slámě na povozech tažených koňmi, později na traktorových vlečkách, nákladních vozech, ale i po železnici. Vesměs se jednalo o jednotlivé úly. Dnes se kočuje převážně na paletách s 4 - 10 úly umístěnými v jedné nebo dvou řadách na paletě. Celá ocelová paleta se nadzvedne, vozidlo nebo vozík se podsune pod paletu, ta se spustí a jede se. Ve Spojených státech amerických, kde se kočuje na vzdálenosti tisíců kilometrů, převážejí úly na zasíťovaných kamionech.

Fenoménem doby let 60-80tých minulého století se u nás staly tzv. kočovné vozy. Tento způsob kočování byl typický zvláště pro tehdejší Československou republiku.

Podnětem k hromadnému rozvoji kočování byla výzva brněnského redaktora - včelaře př. Františka Krejčího pod heslem „Včely na kola“. Bouřlivému nástupu kočování napomáhala v těchto letech i státní legislativa, která doporučovala zemědělským podnikům - JZD proplácet úhradu za kočování, a to 60,- Kčs za 1 včelstvo u řepky a 120,- Kčs u jetelů. Taktéž státní lesy měly nařízeny umožnit umisťování kočovných včelstev na lesních pozemcích.

O masovém rozvoji kočování hovoří dnes už neuvěřitelná čísla. Tak například v roce 1980 uvádí př. Rasocha, že v Jihomoravském kraji bylo asi 1000 kočovných vozů. V Severomoravském kraji jen o něco méně. Na Slovensku byla situace obdobná jako na Moravě. V Čechách bylo kočovných vozů méně. Jako funkcionáři Českého svazu včelařů jsme prováděli přednášky na různých setkáních zemědělců, kde se hovořilo o významu opylovací činnosti včel a uváděly se procenta zvýšených semenných výnosů. Nutno podotknout, že mnohdy se využívalo i politických tlaků na uzavírání opylovacích smluv, neboť ne všude byl k této záležitosti kladný přístup. Šlo o peníze.

Většina kočovných vozů byla v té době stavěna včelaři svépomocně. Některé vozy postavilo i včelařské a bednářské družstvo v Praci.

Včelařské vozy – maringotky získaly oblíbení zejména proto, že vše bylo při práci se včelami po ruce a bylo to pod střechou. Předpisy pro přesuny po veřejných komunikacích nebyly tak přísné a navíc ministerstvo vydávalo pro určité časové období dokonce zvláštní výjimky pro přesuny včel.

V Brně v 60 – 80 tých letech minulého století kočovalo kolem 40 včelařů. Jezdili jsme do osmi okolních okresů, ale i do Jeseníků . Olomoučtí včelaři zase na akát na Krumlovsko. V jedné sezóně se jelo  např. po ovocných stromech na řepku na Bítešsko, dále  na akát na Krumlovsko nebo Znojemsko, les Nové Město n.M, vojtěška Pohořelicko a ještě červený jetel Bítešsko. Celkem asi 500 km. Samozřejmě ne vždy byla využita snůška na novém stanovišti , a to z různých důvodů (pozdní příjezd, nepřízeň počásí, nemedovalo to apod.).

Organizací kočování byli pověřeni tzv.kočovní referenti jednotlivých okresních výborů ČSV. Největší boje bývaly u řepky – tehdy se ještě nepěstovala na takových plochách jako dnes. Jako kočovný referent jsem s pomocí důvěrníků před rozkvětem objel všechny lány řepky v okr. Brno-město (ZD Tuřany a Státní statek), vybrali jsme stanoviště a  označili cedulkou se jménem kočovníka. Toto rozdělení bylo kupodivu včelaři téměř 100% respektováno. Nebylo výjimkou, že u lánu řepky stálo 10 -15 vozů.

Dnes je to s kočováním výrazně slabší. Kočují zejména profesionální včelaři, ti drobní pouze sporadicky. Například v Brně kočují v současné době 3 – 4 kočovníci. Příčin je několik. Je to podstatně složitější legislativa pro převoz po veřejných komunikacích, zdražení pohonných hmot, složitější nákazová situace a s tím spojené veterinární předpisy, zastaralé kočovné vozy, ale i nové nástavkové metody včelaření.

Osobně vidím budoucnost v převážení včelstev na paletách. V drobném provedení za osobní vozy pro malovčelaře nebo velké palety za terénní vozy pro profesionály. K takovému provozu je potom nutné přizpůsobit i drobnou zvedací a dopravní techniku.

 Co je dnes nutno vyřídit ke kočování.

1.  Vyšetření zimní měli na MVP s negativním výsledkem (vzorek zaslat do 31.12. předchozího roku)

2.  Vyšetření zimní měli na varoázu s výsledkem méně než 3 roztoče na 1 včelstvo (vzorek zaslat do 15.2.)

3.  Nahlásit na veterinární správu kočovný plán (termín 31.3.)

4.  Povolení majitele pozemku na němž chci umístit včelstva

5.  Osvědčení veterinární správy příslušné k místu zimoviště

6.  Povolení veterinární správy kraje, do kterého chci kočovat (jen při kočování mimo kraj zimoviště)

7.  Nahlásit příjezd a odjezd na obecním úřadě kočovného stanoviště

Obecně nutno znát nákazovou situaci lokality, kam chci kočovat. Pozor zejména na mor včelího plodu.

  

Zpracoval: Ing.Jan Nehyba

kočovný referent OO ČSV Brno-město

Aktualizováno (Pátek, 17 Únor 2012 16:35)

 

Okresní organizace Českého svazu včelařů Brno-město