Příjmy daňové a nedaňové - OOCSV

Český svaz včelařů
Okresní organizace Brno-město
Pokud na tomto obrázku vidíte včelu, jste u nás správně!
Přejít na obsah

Příjmy daňové a nedaňové

Příručka hospodáře
Pokud hospodaříte s členskými příspěvky, dotacemi nebo dary, jedná se výhradně o nedaňové příjmy a výdaje. Pokud provádíte i nějakou vedlejší hospodářskou činnost, budou vám vznikat daňové příjmy (a zřejmě i výdaje) a následně budete muset podat Daňové přiznání.
Hlavní činnost spolku je vždy spojena pouze s nedaňovými příjmy a výdaji. Co je hlavní činnost vám řeknou STANOVY Svazu! (především článek 3 a článek 4). Pro posouzení daňové povinnosti a povahy jednotlivých příjmů a výdajů jsou proto zásadním dokumentem! Pokud bude vaše organizace chtít věnovat i vedlejší hospodářské činnosti, pak v každém případě navštivte místně příslušný Finanční úřad a proveďte zde registraci plátce daně. Registraci musí zařídit Předseda + Jednatel, nebo Předseda + pověřená osoba (třeba pokladník).

Názory právníků na potřebnost Živnostenského oprávnění k vedlejší hospodářské činnosti se různí. Ztotožňuji se s názorem, že spolek je nezisková organizace. Nepodniká proto za účelem dosažení zisku (to dokonce ani nesmí). Proto živnostenské oprávnění není z podstaty věci potřeba. Více třeba zde.

Příklad 1:
Organizace uspořádala včelařský zájezd. Zájezdu se účastnili členové spolku bez příbuzných či dětí. Účastnili se i členové sousedního (Svazového) spolku. Zájezd byl částečně hrazen z pokladny a současně byl vybírán poplatek 100kč od každého včelaře.
Řešení: Jedná se o nedaňové příjmy, protože zájezd je možné zahrnout do hlavní činnosti spolku. Stejně tak náklady na autobus nebo vstupné jsou nedaňové. Díky tomu vás daňové přiznání na konci roku nemusí trápit.
 
 
Příklad 2:
Organizace uspořádala včelařský zájezd. Zájezdu se účastnili členové spolku a brali s sebou manželky i děti. Účastnilo se i několik sousedů z okolí, kteří měli o akci zájem. Ačkoli byli včelaři, nebyli členy Svazu. Zájezd byl částečně hrazen z pokladny a současně byl vybírán poplatek 100kč od každého včelaře.

Řešení: Vzniká problém, kdy příjmy od členů Svazu, je možné považovat za nedaňové příjmy (účast na výstavě je hlavní činnost spolku), ALE příjmy od všech ostatních účastníků zájezdu jsou daňové. Jedná se vlastně o placenou akci, vaše organizace poskytla službu za peníze dalším zájemcům. V tomto případě se musí pokladník rozhodnout, jak bude postupovat. Zda bude evidovat seznamy členů a nečlenů spolku, nebo zda celou akci vykáže jako vedlejší hospodářskou činnost. Obvykle je druhé řešení jednodušší, protože při obratech našich organizací nehrozí, že by došlo ke vzniku povinnosti registrovat se k EET nebo odvést daň ze zisku! Takže veškeré vybrané peníze do kasy lze vykázat jako vedlejší hospodářskou činnost – daňové příjmy.  Výdaje na autobus + vstupné pak vykázat jako daňové náklady. Tak jako tak bude muset podat za daný rok daňové přiznání.

Řešení na ostří nože: Pokud se chcete za každou cenu vyhnout daňovému přiznání, nezbude nic jiného, než vykázat příjmy jako hlavní činnost (tj. nedaňové). Souhrn vybraných peněz zaúčtujte jedním účetním dokladem jako příjem ze "včelařského zájezdu". Uschovejte si u účetního dokladu i celkový počet včelařů, ale vyvarujte se ukládání jmenného seznamu.

 
Příklad 3:
ZO zjistila požadavky svých členů na nákup léčiva a přeposlala ho OO. Přitom zjišťovala požadavky od řádných členů, registrovaných členů ale i nečlenů! ZO chce pomáhat všem včelařům bez rozdílu, aby měla na svém katastru zdravá včelstva. Vstřícný přístup k nečlenům umožňuje společné postupy léčení a dlouhodobá spolupráce prospívá zdraví včel.
OO seskupila požadavky a následně zajistila veterinární předpis a provedla nákup léčiva. Zdravotní referent OO ho předal na schůzi zástupcům jednotlivých ZO. Pokladník OO vyfakturoval léčivo jednotlivým ZO. Zdravotní referenti ZO rozdali léčivo na schůzi a vybrali za něj peníze.

PROBLÉM – Zajištění léčiva spadá do hlavní činnosti Svazu. Toto se ale týká pouze jeho členů (vlastních a registrovaných)! Pokud však došlo k zajištění léčiva i nečlenům, jednalo se o vedlejší hospodářskou činnost. Pokud vystavíte navíc pokladní příjmový doklad nečlenovi a zaúčtujete si ho, máte o takové činnosti jasný důkaz. Tyto příjmy musíte vést jako vedlejší hospodářskou činnost. Nemá cenu si s nimi lámat hlavu, z pohledu ZO se jedná obvykle o malé částky a nebudete platit daň ze zisku. Nicméně vám vzniká bohužel povinnost vyplnit a podat v řádném termínu za příslušný rok Daňové přiznání...
Z pohledu OO vzniká nepříjemná situace, protože neví, komu přesně léčivo vlastně zajistila. Na problém se lze dívat tak, že ho zajistila pro „ZO“ a ty spadají pod Svaz. Pak může vést výdaje i příjmy jako hlavní činnost, nebude jí vznikat povinnost podat daňové přiznání.
Správnější postup ale je vést příjmy i výdaje za léčivo jako daňové. Na konci roku tak má za tuto činnost účetní nulu (co nakoupila to zase přeprodala jednotlivým ZO) s tím, že musí bohužel podat za daný rok daňové přiznání.

Řešení na ostří nože: Platí podobné řešení jako u zájezdu. Pokud se chcete za každou cenu vyhnout daňovému přiznání, nezbude nic jiného, než vykázat příjmy z prodeje léčiva jako hlavní činnost (tj. nedaňové). Výdajový pokladní doklad musí podepsat pouze člen Svazu, jen ten smí léčivo koupit. Vyvarujte se  rovněž ukládání jmenného seznamu příjemců léčiva.
 
Na popsané postupy prodeje léčiva mohou být rozdílné názory. Je na každém pokladníkovi, aby měl správné argumenty a aby si svůj postup v případě kontroly Finančním úřadem obhájil.
Návrat na obsah