Vznik a zánik spolku
Příručka hospodáře
Pro úplnost tématiky o řízení spolku si dovolím doplnit i poněkud kontraverzní téma vzniku a zániku spolku, včetně vypořádání majetku. Tuto problematiku řeší § 214 Občanského zákoníku a platné Stanovy spolku.
Založení spolku
Spolek, jakožto právnickou osobu, mohou podle zákona založit nejméně 3 členové a to tak, že sepíší stanovy, které musí obsahovat popis jejich činnosti a účel vzniku spolku. Rovněž by měly svojí náplní odpovídat povaze fungování spolku jakožto „neziskové organizace“.
Zakládající členové v rámci ustavující schůze zvolí statutárního zástupce a schválí stanovy. Současně musí vyřešit otázku sídla nového spolku. Stanovy pak spolu se zápisem z ustavující schůze, obsahujícím jména statutárního zástupce (nebo zástupců) odešlou k registraci na příslušný Rejstříkový soud. Nový spolek pak oficiálně vznikne k datu jeho zápisu do veřejného rejstříku.
V případě Svazu byly naše ZO založeny jako „pobočné spolky“ s cílem podporovat hlavní spolek v jeho aktivitách. Jejich založení je dáno rozhodnutím hlavního spolku. Většina povinností a mechanizmus rozhodování proto vychází ze Stanov a Svazových směrnic, kterými se musí pobočné spolky při naplňování hlavního poslaní Svazu řídit. Stanovy rovněž stanovují pobočným spolkům způsob jednání a podobu statutárního a kontrolního orgánu.
V ČSV platí, že novou ZO může založit nejméně 10 členů. O její územní působnosti rozhoduje příslušná okresní organizace, která uděluje souhlas s jejím vznikem. Následně zapíše novou ZO sekretariát do Rejstříku. Podrobnosti vzniku dále popisuje Jednací řád ČSV.
Zánik spolku
Spolek zanikne na základě podání návrhu o zániku příslušnému rejstříkovému soudu. Zrušení může proběhnout s likvidací, nebo bez likvidace (sloučením či rozdělením). Návrh musí podat např. statutární orgán na základě rozhodnutí členů spolku po vypořádání majetku (zánik s likvidací). Soud může na základě návrhu rozhodnout o zrušení spolku i v případě, že nemá 2 roky funkční statutární orgán.
Zrušení spolku bez likvidace je obecně jednodušší. Zrušení s likvidací je poměrně zdlouhavý a náročný proces. Rovněž je zde potřeba počítat s určitými finančními náklady. Více informací lze najít napříklade ZDE nebo ZDE.
S majetkem spolku musí být při likvidaci naloženo podle platných stanov. O majetku může před likvidací rozhodnout členská základna (opět v souladu se stanovami a občanským zákoníkem), v procesu likvidace pak likvidátor, jmenovaný soudem. Ten postupuje podle stanov a majetek např. přidělí jinému spolku s podobnou činností, případě obci. Pokud stanovy neomezí nakládání s majetkem, může být při zániku spolku majetek rozdělen i mezi jeho členy (stanovy ČSV tuto možnost vylučují). Likvidátorem spolku se může navrhnout i jeho statutární zástupce. Podrobnosti stanovuje Jednací řád ČSV.
Majetek pořízený z veřejných prostředků (např. dotací) musí být vypořádaný v souladu s příslušnou smlouvou o přidělení dotace!
Pokud statutární orgán rezignuje a spolek následně ztratí svoje členy dřív, než mohl proběhnout jeho řízený zánik (tj. členská schůze regulérně o zániku nerozhodla), pak vznikne tzv. „bílé místo“. Tuto situaci musí dořešit příslušná OO tak, že rozdělí katastry mezi jednotlivé ZO. Centrála Svazu musí (měla by) provést po 2 letech nefukčního spolku jeho likvidaci na vlastní náklady.